Zákaznická podpora:obchod@surbik.cz

MÁM JE KAM DÁT? (stanoviště včel)

Doprava na nové stanoviště pro včely

Tak jste se rozhodli, že do toho půjdete. Než ale začnete shánět včely, je tu jeden krok, který spousta začátečníků přeskočí a pak toho lituje: nejdřív si vyberte vhodné stanoviště. Bez připraveného místa nemáte kam včely dát – a špatně zvolené stanoviště vám otráví celé včelaření, ať máte sebelepší včely.

Tak pojďme na to, na co při výběru koukat. A rovnou varování: tohle není o tom, kam se vám to hezky hodí do zahrady. Je to o tom, kde budou spokojené včely – a to jsou dvě různé věci.

Mají tam vůbec co jíst? (snůšková základna)

První otázka není „kam postavím úl", ale „co tady kolem roste". Včela sice doletí za snůškou teoreticky až 8 km, ale prakticky ji zajímá hlavně okruh zhruba 2 km v sezoně – a co je důležitější, okruh pouhých 100 metrů na jaře.

Proč zrovna jaro a těch 100 metrů? Protože na jaře, když matka rozjíždí plodování, potřebuje včelstvo první snůšku hned pod nosem. Když v okolí na předjaří nic nekvete, včelstvo se rozjíždí pomalu a mdle. Nedívejte se proto jen na to, co kvete v červnu kilometr daleko – dívejte se, co kvete v březnu za plotem.

A tady přijde první překvapení: líska, olše a bříza sice kvetou, ale medu se z nich nedočkáte. Jsou totiž větrosnubné – pyl si rozfouká vítr, a tak nemají skoro žádný nektar. Pro včely jsou ale k nezaplacení kvůli pylu. Naproti tomu jíva (vrba) je jarní klenot – dává pyl i nektar a rozjede plodování naplno. Proto se jíva nekácí.

Proč je pyl důležitější, než si myslíte

Většina začátečníků řeší med. Jenže pro samotné včelstvo je zásadní pyl – takzvaný včelí chleba. Nektar dodá energii, ale bílkoviny na stavbu těla dodá jedině pyl. A nejen to:

  • bez pylu mladušky nevytvoří mateří kašičku – a bez ní se nekrmí plod ani matka
  • zimní včely si z něj tvoří tukové tělísko, díky kterému přečkají zimu
  • fermentací pylu (perga) vznikají prospěšné bakterie, které včelám posilují imunitu a pomáhají v obraně proti nákazám

Aby bylo jasné, o jakou porci jde: včelstvo spotřebuje za rok kolem 30 až 40 kg pylu. A jen pro představu – ze 100 g pylu získají včely tolik základních aminokyselin jako z půl kila masa. Žádná drobnost. Bez pylu se včelstvo prostě nerozjede.

A pozor na jednu věc: sice se prodávají medocukrová těsta s přidanými bílkovinami, ale pyl to nenahradí. Je to sterilní hmota, která spíš uklidní včelaře než nakrmí včely. Skutečný pyl z okolí nic nezastoupí.

Kam úl postavit

Když máte místo se slušnou pastvou, přijde na řadu samotné umístění úlu. Tady je pár věcí, které rozhodují:

  • Česno na jihovýchod až jih. Ranní slunce na česno včely dřív probudí a rozlétnou se za snůškou.
  • V létě polední stín, ideálně pod stromem. Rozpálený úl na výhni včely místo práce jen chladí a větrají. Strom dá pohyblivý stín přes největší žár a ráno i podvečer slunce prosvítí.
  • Ne mrazová kotlina. Studený vzduch stéká dolů a drží se v prohlubních – včely jsou tam na jaře dlouho odstavené a ztrácejí jarní rozjezd.
  • Ne vlhké místo. Vlhko a nemoci jdou ruku v ruce, hrozí třeba zvápenatění plodu. Ale ani úplné sucho není ideál – to se řeší napáječkou (o té za chvíli).
  • Závětří. Vítr fičící přímo do česna včely nemají rády.

A jedna věc, na kterou se často zapomíná: postavte úl na stojan, ne na palety. Palety leží na zemi a myš se k česnu dostane snadno. Na pořádném podstavci to má o dost těžší. A věřte, že myš v úlu je neštěstí – plaší včely, všechno prošťárá a rozkouše, natahá si dovnitř listí na hnízdo a zamoří dílo pachem, který včely nesnesou. Podstavec si přitom postavíte levně z čehokoli pevného – u mě to je ztracené bednění a pár lešenářských trubek.

Základ podstavce pod úl – ztracené bednění

Podstavec pod úl s lešenářskými trubkami

Dostanete se tam za každého počasí?

Tohle podcení skoro každý začátečník. Stanoviště si musíte vybrat tak, abyste se k němu dostali i v zimě, za deště a nepřízně počasí – ne jen za hezka, kdy je to procházka.

U včel toho totiž nanosíte spoustu: nástavky, medobraní, cukr na zakrmení, nářadí. Tahat plný nástavek 50 a víc metrů vysokou trávou je nad síly i zdravých zad. Ideální je dostat se k úlům autem nebo traktorem – hlavně při medobraní (těžké plásty) a při zakrmování (většinou vezete hotový roztok z domova – tovární invert nebo doma zamíchanou vodu s cukrem – a je toho pořádná várka). A čím dál je stanoviště od domu, tím víc vás každá cesta zabolí. Počítejte s tím dopředu.

Voda pro včely

Když v okolí není přirozený zdroj vody, vyplatí se včelám vodu nabídnout – napáječkou. Návodů na internetu je spousta, ale platí, že čím jednodušší, tím lepší – složité mechaniky se ucpávají. Mně se osvědčil obyčejný kalfas s nalámaným polystyrenem a kameny, na které včely dosednou a neutopí se.

Jen nečekejte zázraky: napáječku postavíte, ale nemáte jistotu, že ji včely přijmou. Někdy si stejně poletí k louži nebo potoku – a klidně i k sousedovu bazénu, nepohrdnou ani pěkně vonavou močůvkou u statku. Nabídnout vodu má smysl, ale je to tak trochu ve hvězdách. Kdo chce mít napájení bez vymýšlení, najde hotová řešení mezi krmítky a napáječkami pro včely.

Pozor na loupež

O tomhle se v příručkách moc nepíše, a přitom to začátečníka nepříjemně překvapí. V podletí (na konci léta, když venku přestane téct nektar) začnou včely slídit – hledají cukr, kde se dá, a napadají cizí, hlavně slabší úly, aby jim vyloupily zásoby. A když se loupež rozjede, jsou včely vydrážděné a útočné – podletí je proto nejnebezpečnější doba na bodnutí.

Jak loupeži předcházet:

  • Nenechávejte v okolí nic sladkého a při krmení necintejte cukerný roztok – kapky lákají slídilky a rozjedou melu.
  • Zužte česna (a zavřete horní očka) – menší vchod se líp brání.
  • Mějte silná a zdravá včelstva. Slabí a nemocní to odnesou. A pozor – sem patří i tlumení roztoče Varroa destructor: přenáší virus deformovaných křídel, po kterém se včely rodí zmrzačené (bez křídel, s polovičním zadečkem). Takové včelstvo, i když je početně silné, ostatní vycítí a zlikvidují.

Když se loupež přesto rozjede, dá se s ní ještě něco dělat – ale to už je aktivní zásah přímo u úlu, na který se podíváme v dílu o práci se včelami. Při výběru stanoviště je hlavní ta prevence: pastva, silná zdravá včelstva a nenechávat v okolí nic, co by slídilky lákalo.

Zloději a vandalové

Nakonec ještě bezpečnost. Kdybych se měl bát zlodějů, nemám vůbec nic – riziko se nedá vynulovat, jen rozumně snížit. Zloděj jde po hodnotě a cestu si stejně najde. Větší a častější hrozba je vandalství – někdo z blbosti nakopne nebo rozbije úl. A proti tomu je nejlepší obrana nemít včely na očích: stranou od cest, s letem do lesa, kde na ně náhodný kolemjdoucí nenarazí.

Kdo chce mít klid, může stanoviště pohlídat fotopastí – jednak odradí (nikdo nechce být natočený), jednak máte důkaz, kdyby se něco stalo. A jako bonus zjistíte, jaká zvěř vám kolem úlů chodí.

Rada od Soukupa

Nehoňte se za místem, které je hezké pro vás – hoňte se za místem, které je dobré pro včely. Pastva na jaře pod nosem, ranní slunce a polední stín, sucho bez mrazové kotliny, přístup autem a klid stranou od lidí. Když tohle sedí, máte vyhráno půlku včelaření ještě předtím, než přivezete první úl. A věřte praktikovi – špatné stanoviště nespravíte ani sebelepšími včelami.

Časté dotazy

Jak daleko od domu můžu mít včely?
Technicky jak chcete, ale prakticky platí: čím dál, tím víc práce s dopravou. A nejde jen o vzdálenost – zabijákem je i převýšení. Nosit všechno do kopce nebo po svahu, hlavně když naprší a tráva s hlínou jsou kluzké, vás zničí. A pozor, tohle platí i doma u baráku, nejen na odlehlém stanovišti – i pár metrů do prudkého svahu s plným nástavkem umí dát zabrat.

Musí mít včely poblíž vodu?
Ideálně ano. Když není přirozený zdroj, nabídněte jim napáječku – ale nedivte se, když si stejně najdou vlastní.

Vadí, když je stanoviště blízko lesa?
Naopak, let do lesa je fajn – včely nikomu nepřekáží a jsou z dohledu. Jen hlídejte, aby v okolí bylo i něco kvetoucího (jehličnatý les sám o sobě pastvu nedá).

S kolika včelstvy začít?
Rozhodně ne s jedním. Doporučuju začít minimálně se třemi. U jediného včelstva je každá hloupá začátečnická chyba velká ztráta – nemáte zálohu, nemáte srovnání a když o něj přijdete, končíte. Se třemi se máte od čeho učit a jedno vám může pomoct to druhé zachránit.

Máte vybrané stanoviště? Pak už zbývá to hlavní – sehnat samotné včely. A na co si dát pozor při jejich pořízení, si povíme v dalším díle.