Tak vám chovatel potvrdil, že si můžete přijet pro oddělek. Nejčastěji ho najdete v přepravní bedně na čtyřech rámcích. Když bude hodný, ukáže vám i značenou matku – a to bude nejspíš naposledy, co ji na nějaký čas uvidíte, než se to naučíte. Klidně se spokojte s tím, že tam prostě je. Oddělek se vyzvedává pozdě večer nebo brzy ráno, kdy jsou všechny včely doma a hlavně nejklidnější – ráno se s nimi pracuje nejlíp.
Převoz – tady se dělá nejvíc chyb
A teď pozor, protože právě při převozu přijde spousta začátečníků o včely dřív, než vůbec začnou. Naložíte bednu do auta, vyrazíte – a cestou vás popadne hlad (správnému včelaři vždycky vytráví). Zastavíte u mekáče, auto zaparkujete na sluníčku a jdete si v klimatizované restauraci dát v klidu zmrzlinku. Když se vrátíte, zjistíte, že už zase nejste včelař a jste o pár tisíc chudší.
Proč? Včela vydrží hodně, ale dvě věci jí odpustit nesmíte: vzduch a teplo. Pokud má bedna větrání zespodu, podložte ji, ať můžou dýchat – jinak se udusí jako každý živý tvor. A horko? V rozpáleném autě se včely spaří a uhynou. Takže žádné zastávky na sluníčku – co nejrychleji domů.
Doma – nejdřív klid, pak do úlu
Doma je nechte chvíli odpočinout. V bedýnce vydrží klidně den, ale hlavně je otevřete, ať můžou létat – a to už na vašem stanovišti. Během cesty je nikdy nepouštějte, nejsou to psi, co se vrátí. 😊
Připravte si úl a do něj příslušný počet rámků s mezistěnami. Česno zúžíte vložkou, aby slabý oddělek ubránil vchod před loupeží. Pak rámky s dílem a včelami rychle a jemně přendáte z bedýnky do úlu. Jednejte rychle, ale bez klepání – nesklepávejte včely do trávy, prostě co nejkratší cestou do nového úlu. Jsou-li na čtyřech rámcích, dejte je doprostřed, dva prostřední nechte u sebe a mezi krajní vložte rámek s mezistěnou.
Zbylé včely z přepravní bedny sklepnete: nad úlem ji otočíte dnem vzhůru a razantně klepnete o okraj úlu – 99 % včel vám tam vypadne. Předtím se samozřejmě oblečte (aspoň kukla a rukavice) a včely zklidněte dýmákem.
První týdny – krmení a kontrola
Nejlépe oddělek přikrmujte těstem – nekape, zamezí slídivosti a podporuje stavební pud. Pravidelně kontrolujte, jak včely staví: mezistěny posouvejte mezi hotové plásty a přidávejte těsto. Pokud máte mentora, ukáže vám, co je na rámku co.
Je-li oddělek květnový, je velká šance, že vám postaví i druhý nástavek (převěsíte nahoru mezi mezistěny dva plodové plásty). Jakmile jsou silnější, už nemusíte podněcovat – ale hlídejte zásoby. Když je dlouho sucho nebo naopak dlouho prší, mohou mít hlad.
Jak se včelami pracovat
Chvíli trvá, než si zvyknete na naštvané holky, co vám lítají u hlavy a snaží se prorazit sítku. Pracujte v klidu a s rozvahou. Nelezte do úlu každý den a nečumte na ně jako husa do flašky – stačí kontrola jednou týdně. S plásty manipulujte zásadně nad úlem, neodnášejte je stranou. Případná ztráta matky je fatální. Chcete něco ukázat návštěvě? Ať přijde k úlu, nebo to vyfoťte – plást se včelami se nikam nenosí. A když jsou včely vzteklé a naštvané, nic nevymýšlejte – zavřete úl a jděte pryč. Nic vám neuteče, vrátíte se jindy, až budou v lepší náladě.
Nehledejte matku – čtěte plod
A tady je zásada, která vám ušetří spoustu nervů: nečumte do včelstva a nehledejte za každou cenu matku. Je to zbytečné a jen včely rozháníte. Úplně stačí, když najdete plod všech stádií – od maličkého kmínku (čerstvě nakladené vajíčko), přes malé a velké larvičky až po zavíčkovaný plod. Když tohle vidíte, matka tam je a klade – a to je jediné, co potřebujete vědět.
Kdy naopak zpozornět: pokud v úlu nevidíte žádný plod, nebo vidíte takzvaný hrboplod – plod není v souvislé ploše, víčka jsou vyklenutá do hrbolů a včely jakoby „brečí". To je signál, že něco není v pořádku (matka chybí, je neoplozená nebo je tu trubčice). Tehdy je čas poradit se s mentorem nebo zkušenějším včelařem.
Rada od Soukupa – co včely nesnáší
Pár věcí z praxe, které vám ušetří otoky (a mnohé mám vydřené na vlastní kůži):
• Čerstvě vypraný mundur – ale pozor, dnes voní i samotné prací prášky, nejen aviváž. Vůně „rozkvetlé louky" umí včely vyprovokovat k neskutečným výkonům. Nejlepší je mundur vyprat na podzim a nechat ho dlouhou dobu vyvětrat venku, ať vůně vyprchá.
• Alkohol – včely ho nesnáší, v dechu i ve výparech. Když dostanete pimprle po pivu, je velká šance, že o to víc otečete.
• Parfémy a voňavky – stejný problém jako aviváž. Květinová vůně = provokace.
• Bouřka – před bouřkou jsou včely hodně, ale opravdu hodně popudlivé. Radši nechte úl na pokoji.
• Ochrana – hrdinů je hodně, na každé návsi mají pomníček. Kukla, rukavice, oblek. A pozor na včely na zemi – mají tendenci šplhat nahoru do nohavic. Krátké nebo děravé kalhoty tedy ne (i když po pár zkušenostech si manželka nestěžovala 😊).
• Úl natírejte jen zvenčí, nikdy zevnitř.
Péče o nářadí
Smetáček se od medu zapatlá a pak trhá včely – když je ulepený, stačí ho opláchnout ve studené vodě. Rozpěrákem oddělujete zatmelené rámky od sebe. A do dýmáku patří troud, kupované náplně, i obyčejná plata od vajec.
Časté dotazy
Kdy jet pro oddělek?
Pozdě večer nebo brzy ráno, kdy jsou všechny včely doma a nejklidnější – ráno se s nimi pracuje nejlíp. Nebojte se, že by vám létavky zůstaly na původním stanovišti: pokud vezete včely dál než zhruba 3 km, na staré místo se nevrátí a zaletí se u vás.
Jak často oddělek kontrolovat?
První týdny stačí jednou týdně – sledujte, jak staví, posouvejte mezistěny a doplňujte těsto. Do úlu nelezte každý den, zbytečně včely rušíte.
Musím oddělek přikrmovat?
Zpočátku ano, nejlépe těstem – podpoří stavbu díla a zabrání slídění. Jakmile je včelstvo silné, podněcování už není potřeba, jen hlídejte zásoby v období sucha nebo dlouhých dešťů.
Pokračování příště – o tom, jak se včelami zacházet během roku a jak se dočkat prvního medu.